Přímé přistání
Přímé přistání je dlouhý řízený sestup k přistávací dráze; obvykle začíná ve vzdálenosti mezi šesti až devíti námořními mílemi. Přistávací fáze začne v ose dráhy; můžeme k tomu použít TACAN na letecké základně, ale může být proveden také vizuálně. Nadmořská výška by měla být 2000 stop a rychlost letu méně než 300 uzlů k bezpečnému vysunutí podvozku.
Protože jsme ve vzdálenosti 15NM v 2800 stopách a 400 KTS, máme několik mil k úpravě parametrů pro přímé přistání. Měli bychom před sebou vidět dráhu 36 letiště Kunsan. Upravíme polohu do osy dráhy, sestoupíme do 2000 stop a snížíme rychlost na 300 uzlů. Vzhledem k nízkému odporu F-16, můžeme otevřít brzdící štíty k snížení rychlosti.
Nyní kontaktujeme ATC a požádáme o volné přiblížení. ATC nás přidá do přistávací fronty, rozsvítí přibližovací světla a zároveň nám poskytne určitou volnost pro tento scénář. Otevřete nabídku ATC "Approach" stisknutím tlačítek „t t t 4“. Dostaneme pokyn, abychom pokračovali v přiblížení a obdržíme QNH.
Od této chvíle nebude odkazovat na rychlost letu, ale místo toho na AOA. Optimální rychlost přiblížení závisí na celkové hmotnosti a nejlepší způsob jak mít „správnou rychlost“ je zapomenout na všechno o rychlosti letu a myslet na 13°AOA při přistání.
Nejdříve vysuneme podvozek (provedeme dvojitou kontrolu rychlosti letu: musí mít menší než 305 KTS). Přitom se automaticky vysunou sloty a klapky, a FLCS se přepne do vzletového a přistávacího režimu. Odpor způsobený změnou konfigurace letadla sníží rychlost letu, a proto potlač čumák dolů.
HUD symbolika se také změní; zejména bude zobrazena konzole AOA. Tento symbol je používán ve spojení se značkou směru letu (FPM) a přistávacích světel jako hlavní pomůcky pro řízené přiblížení.
Ve vzdálenosti 10NM Kusan Approach oznámí, abys přepnul na frekvenci věže. Zadej předvolnu 3 nebo 292.3 do COM1 a požádej při prvním kontaktu s věží o přistání "Request Landing" pomocí tlačítek "t t 2". Věž nyní uvolní trasu pro přiblížení, a požádej o finální přiblížení "Report on Final".
Sestupová dráha je -3° k dráze. Umístíme FPM na -2.5° pod přerušovanou čáru horizontu nebo mírně pod, měl bys měl správný profil pro sestup k dráze.
Většina přistávacích drah v BMS je vybavena pomocným vizuálním přistávacím systémem nazývaným „Precision Approach Path Indicator“ nebo PAPI. Skládá se za čtyř rovnoměrně rozmístěných vodorovných světel, umístěných na straně od přistávací dráhy. Světla se zobrazí jako bílá nebo červená podle polohy letadla vzhledem k optimální sestupové dráze. Čím je vidět více červených světel z přistávacího letadla, tím je více pod sestupovou dráhou. Čím je vidět více bílých světel z letadla, tím je výše nad sestupovou dráhou. Optimální sestupovou dráhu poletíš, pokud uvidíš 2 červená a 2 bílá světla. Jako pravidlo pro zapamatování: Červená je smrt!
Takže jsme u přistávací dráhy a PAPI vizuálně vidíme okolo 6 NM, jsme správně srovnaní s osou ve výšce 2000 stop, máme vysunutý podvozek a letíme okolo 250 uzlů.
Víš, že budeš muset umístit FPM na práh dráhy při přistání.
Také víš, že k udržení dvou červených a dvou bílých světel na PAPI musíš letět v 3° sestupu k přistávací dráze; FPM musí být okolo -2,5° od přerušované čáry stupnice. To se provádí pomocí kniplu.
Všechno co zbývá je pochopit úhel náběhu a jak ho ovládat pomocí plynu.
AOA je úhel mezi linií křídel letadla (zde ekvivalent podélné osy draku) a relativního vektoru pohybu letadla. V podstatě to je úhlový rozdíl mezi místem kde letoun míří a tam kde bude.
Nyní víme, že pokud FPM je nad závorkou (AOA<11°), pak víš, že budeme muset snížit výkon k zvýšení AOA a k snížení FPM uvnitř závorky.
Máš příliš velkou rychlost.
Pokud je FPM na druhé straně pod závorkou (AOA˃15°), budeme muset zvýšit plyn k snížení AOA a přesunout FPM mezi ramena závorky AOA.
Máš příliš malou rychlost.
Přiblížení se prování okolo 11°AOA (FPM bude v HUDu nad závorkou AOA) v 2,5° - 3° sestupové dráhy k přistávací dráze, samozřejmě s vysunutými brzdícími štíty a podvozkem.
FPM by měl být na prahu dráhy a PAPI by měli signalizovat dvě červená a dvě bílá světla. Obrázek na pravé straně zobrazuje situaci, kdy AOA je až moc malá a rychlost velká. Přitažením plynu se zvýší AOA a sníží se FPM k horní části závorky.
Odtohoto nastavení výkonu se používá k udržení FPM na prahu dráhy a na horní hraně závorky AOA.
Požádej řídící věž o "Report Final" z nabídky "ATC Tower" pomocí tlačítek "t t 4". Věž nás bude informovat o větru a vyčistí dráhu pro přistání.
V další fázi budeš muset podrovnat, až těsně před dosednutím. F-16 nevyžaduje moc podrovnání. Představa je přechod FPM z horní AOA konzole (11°AOA) do středu konzole (13°AOA) a zelený koblih svítí na levém indexeru.
Klesající výkon je obvykle vše, co je zapotřebí k přechodu na 13°AOA. Když jsme tam, udržujeme pozici AOA, dokud kola nepolíbí zem, a pak posuneme plyn zpět na volnoběh. Pokud jsme přistáli se správnou rychlostí AOA letoun se neodrazí od dráhy, nechceme přece znovu letět, pokud nezvýšíme plyn.
Udržujeme brzdění vzduchem přidržením FPM ve středu závorky AOA a zelený koblih svítí na levém indexeru. Jelikož jenom rolujeme a už neletíme, to se provede jemným tahem na knipl. Budeme udržovat směr pojíždění kormidlem během dojezdu; účinnost kormidla je vyšší při vyšší rychlosti a sníží se jakmile tvoje rychlost klesne.
Okolo 80-90 uzlů příďový podvozek klesne na přistávací dráhu; jemně ztlumíme kontakt potlačením za knipl.
Potom můžeme použít brzdy podvozku, ale dej si pozor, aby nedošlo k přehřátí brzd a řízení příďového podvozku může být zapnuto, jakmile rychlost klesne na 70-80 uzlů k řízení letadla na zemi.
Gratulujeme, právě jsi provedl svoje první sólo přistání.