1.4.5 Vektorové  přiblížení podle přístrojů - I

Tento typ přiblížení je určen k použití za Instrument Meteorological Conditions (IMC). Jsou vytvořeny pro mapy Falcona, které jsou k dispozici ve složce “\Docs\03 KTO Charts”.
Aby přístrojové přiblížení fungovalo správně, musí mít každá letecká základna soubor airbase.dat ve složce “data\terrdata\atc”. Pokud letecká základna nemá svůj vlastní datový soubor, použije se místo něj bod vizuálního hlášení vysvětlený v kapitole viz výše, pokud nebude deaktivován z výše vysvětlených důvodů.
 

Přístrojové přiblížení může ATC za určitých podmínek zakázat:

  • Letecká základna je uzavřena.
  • Boční vítr na aktiní dráze je vyšší než 25 uzlů.
  • Pro letecké základny bez datového souboru, pokud jsou mraky níže než 500 stop AGL  a viditelnost je menší než 900m.
  • Pro letecké základny s datovým souborem, pokud jsou povětrnostní podmínky menší než minima uvedené v pravém dolní rohu mapy přiblížení.

 

V případě uzavření dráhy se řídící přiblížení pokusí poskytnout informace o nejbližší nejvhodnější volné dráze. Piloti by měli ověřit, zda je náhradní dráha orientována jinak než hlavní uzavřená dráha, a také by měli dávat pozor na různé podmínky bočního větru. 

Piloti, kteří chtějí provést přiblížení podle přístrojů, by měli kontaktovat příslušnou frekvenci přiblížení a v nabídce ATC vybrat možnost "Request Vectors for Instrument Approach" (ttt2). Prvotní kontakt by měl být navázán před překročením IAF, který je uveden na mapě. Stejně jako při vizuálním přiblížení bude let rozdělen do samostatných jednotek základě počáteční žádosti vedoucího letu.

Profil přiblížení se snaží odpovídat mapě přiblížení IFR se 4 referenčními body. Obvykle je prvním z nich IAF  (Initial Approach Fix) a posledním je konečný bod přiblížení. Zbývají tedy 2 další body umístěné odpovídajícím způsobem na dráze přiblížení. Umístění těchto 4 bodů je deklarováno v souboru airbase.dat.

ATC zjistí tvou polohu kolem kteréhokoli ze 4 referenčních bodů a poskytne vektory, rychlost a výšku pro další referenční bod. S pouhými 4 referenčními body nemusí tvé letadlo letět dokonale hladkým DMEARC (o tom později). Vektory poskytnuté ATC mohou zkrátit křivky, ale nakonec navedou letadlo na správné místo.

Další typ mapy BMS, vektorová mapa RADAR, byla vytvořena speciálně pro práci s tímto postupem ATC. Kdykoli má letecká základna k dispozici mapy RADAR, měly by se používat především s "Request Vectors for Instrument Approach".

To by mělo minimalizovat možné problémy při pokusu o provedení postupu DMEARC s pouhými 4 referenčními body. Vezmi prosím na vědomí, že ne všechny mapy letišť byly aktualizovány tak, aby zahrnovaly vlastní postupy radarových vektorů.

Vektorovaná přístrojová přiblížení vyžadují, abys přeletěl referenční body, aby ATC mohl poskytnout další volání o kurzu a výšce. Vezmi prosím na vědomí, že ATC může zaokrouhlovat výšky na tisíce stop, což nemusí být ideální pro přesné přiblížení.

 

Mapa přiblížení udává dráhu a nadmořskou výšku, které se musíte držet. Pro udržení dráhy provádějí piloti zatáčky před dosažením referenčního bodu, aby se vyhnuli přeletu dráhy podle mapy.

To je důležité zejména při letu v menší než minimální bezpečné výšce nebo minimální nadmořské výšce. Zatímco lidé mohou provést svou zatáčku, piloti s umělou inteligencí nemohou. Kompromisem tohoto poznatku je, že musíš přeletět referenční bod.

Ačkoli to není předmětem této příručky, výše uvedenou chybu dráhy lze zvládnout inteligentním umístěním referenčních bodů v souborech ATC letecké základny. Místo jejich umístění přesně na body zatáčení by měly být body v souborech ATC umístěny v místech, kde piloti zahajují zatáčkuí, aby se zajistilo, že na cestě k novému bodu nedojde k překročení dráhy.

 

 

Zde je příklad: 

Referenční bod 2 na DME 13 na mapě vpravo se nedoporučuje. To způsobí, že ATC nejprve navede letadlo do bodu 2 a teprve poté vydá vektory k bodu 3, což povede k vylétnutí z trasy viz. zelené dráha (a k zatáčce, která nemusí být vůbec možná vzhledem ke krátké vzdálenosti mezi body 2 a 3).

 

Lepší by bylo přesunout bod 2 na referenční radiál (křížení R-020°), jak je znázorněno na druhém příkladu. Pilot by měl opustit oblouk (DME ARC) a zachytit konečný radiál. Tato poloha zajistí, že zelený kurz bude odpovídat dráze přiblížení uvedené na mapě.

Vezměte prosím na vědomí, že kurz, který oznámí ATC, je přímka k dalšímu referenčnímu bodu, takže stále nemusí dokonale odpovídat kurzu, který si pilot mohl podle mapy naplánovat.

 

 

 

Pokud tě ATC nenajde dostatečně blízko u referenčního bodu a budeš pokračovat v letu, můžeš obdržet další vektory, které tě nasměrují zpět do předchozího referenčního bodu. Neřiď se jimi. Je pravděpodobné, že pokud tě ATC najde blíže u dalšího bodu, rychle opraví svůj kurz podle vaší polohy.

 

Aby ses tomuto problému vyhnul, měl bys ses snažit letět co nejblíže referenčním bodům.

Pokud nepůjde vše podle plánu, můžeš vždy přerušit přiblížení (ttt6) a požádat o volné přiblížení „unrestricted“, abys mohl postup dokončit sám.

 

Po dosažení finálního bodu přiblížení budeš řídícím přiblížením požádán o přepnutí na frekvenci věže.

Změň nastavení rádia a kontaktuj věž, když budeš na finále (oznam finále z nabídky ATC). Věž potom udělí příslušné povolení k přistání.

 

Následující obrázek Sacheon ILS 06L zobrazuje červeně kódované body oznámení pro přiblížení. V tomto konkrétním případě fungují 4 body zcela dobře a neměly by způsobit žádný problém. (Červené body zde nejsou, jde pravděpodobně o chybu.)

 

  

Verze BMS 4.37.3