1.8 Vzlet

Srovnej se podle magnetického kurzu aktivní dráhy (viz mapy letiště). Pokud jde jen o jeden letoun, jako v tomto letu, postav se na středovou osu dráhy; jinak tvá pozice bude záviset na počtu letadel ve tvém letu a typu odletu dle brífinku. Obvykle je lídr letu na návětrné straně osy dráhy.
 
Upozornění: kód ATC přikazuje, aby AI vzlétli ve standardní dvojici, ale můžeš jim dát příkaz, aby se seřadili jako 4 letadla s č. 3 nebo č. 4 v letu. Tvá pozice jako lídra by měla být vždy po větru, abys zabránil tomu, že vítr bude tlačil tvé letadlo do cesty tvým wingmanům.
 
Zastav letoun provozními brzdami na pedálech a udělej rychlou kontrolu přístrojů motoru a kontrolek výstrah/varování. Kontroluj QFU (magnetický směr RWY) dráhy a přepni přepínač Radar Altimeter do polohy RDR ALT , přepni přepínač IFF do polohy NORM a sklop hledí (Alt V).
Vzlet je relativně snadný úkol. V podstatě stačí jen zvýšit nastavení plynu, držet se na ose dráhy a po dosažení rychlosti pro vzlet jemně přitáhnout za knipl. Přesto existuje několik triků, jak na to.
 
První z nich je celková hmotnost letadla. Čím je letoun těžší, tím delší bude rozjezd vzletu a vše se bude dít pomaleji. Pokud je tvůj letoun velmi lehký, jako v případě tohoto výcvikového scénáře, věci se budou dít rychle, jak letadlo bude velmi rychle zrychlovat.
 
Celková hmotnost tvého letadla je uvedena na obrazovce výzbroje v uživatelském rozhraní. Bohužel zde není uvedena rychlost rotace. Rychlost rotace je rychlost, při které pilot přitáhne jemně za knipl k rotaci, pro přechod z rozjezdu do letu. Jedná se o velmi důležitý parametr, který bychom měli znát při každém vzletu.
 
WDP (Weapon Delivery Planner) je jediný nástroj, který pro tebe vypočítá rychlost rotace. Velmi důrazně doporučuje ho používat. Prostuduj si WDP dokumentaci, protože jak použít WDP je mimo rozsah tohoto manuálu.
 
 
V tomto tréninkovém scénáři je tvůj letoun skoro prázdný (bez výzbroje), má pouze 1ks AIM-9M +T50 na koncích křídel. Jedná se o velmi lehkou konfiguraci.
 
V pravém dolním rohu obrazovky výzbroje jsou uvedeny další podrobností o konfiguraci letounu:
  • Clean Weight: 20300 lbs je prázdná hmotnost letadla. Ta je stejná pro každý model letadla.
  • Munitions: udává hmotnost munice na podvěsech. V tomto případě; jen 333 lbs.
  • Fuel (palivo) se ovládá posuvníkem a číslo vpravo je množství (v librách) v nádržích letoun; tentokrát máme 5898 lbs.
  • Gross Weight „Celková hmotnost“ je součet všech prvních tří řádků a je to skutečnou hmotnost při vzletu.
  • Maximum Weight „Maximální hmotnost“ je hmotnostní limit letounu a mění se podle verzí F-16; pro tento typ to je 48000 lbs. Letadlo nelze zatížit nad tento limit. Pokud jsi těžší, budeš muset odstranit nějakou výzbroj nebo snížit určité množství natankovaného paliva.
  • Drag Factor „Součinitel odporu“ je koeficient udávající velikost odporu, který vyváří aktuální konfigurace.
  • Max G a Min G Limit jsou limity maximální a minimální G, které lze vytáhnout s aktuální výzbrojí. Pokud tyto limity překročíš může dojít k poškození výzbroje. Bomby lze stále odhodit, ale pojistky nebudou fungovat. Systém nebude upozorňovat na překročení těchto limitů.
  • Maximum KIAS a Maximum Mach je maximální rychlost v uzlech a Mach. Protože to závisí na nadmořské výšce, uživatelské rozhraní se odkazuje na AC. Nebo jinými slovy, měli bys používat VNE značku u svého Machmetru.
  • Load CAT se zobrazí jako CAT I nebo CAT III. Tato kategorie zatížení musí být nastavena pomocí přepínač STORE CONFIG na panelu GEAR.
  • LGB Laser Code se používá při odhozu LGB a není důležitý pro tuto misi. V podstatě laserem naváděné bomby podvěšeny na tvém letadle jsou nastaveny na stanovený laserový kód a se systém letadla se musí shodovat s odpovídajícím kódem bomby, aby mohla být naváděna. Na obrazovce výzbroje se nastavují různé kódy pro různé bomby. Je důležité si uvědomit, že se jedná o pevné kódy zbraní a nelze je ve vzduchu změnit. (v letadle změníš svůj laserový kód, aby odpovídal tomuto kódu). Více se o tom dozvíš v  tréninkové misi LGB.
Rozdíl mezi aktuální Gross Weight (26.531lbs) a Max Weight (48.000lbs) nám řekne, jak málo nebo jak hodně je zatížen tvůj letoun. WDP pro tuto konfiguraci udává rychlost rotace na 125 uzlů. V porovnání s rychlostí rotaci 165 uzlů pro typický letoun s bojovým zatížením je 125 uzlů relativně nízká rychlost rotace. Pokud provedeš vzlet s přídavným spalováním, dosáhneš této rychlosti velmi rychle.
 
Jakmile se dostaneš do vzduchu, letoun bude nadále zrychlovat. Brzy dosáhne limitu 300 uzlů pro vysunutý podvozek. Rychle stáhni přídavné spalování, abys nepoškodil podvozek. Modelování poškození podvozku v 4.36 je lepší než v 4.35.
 
Druhým trikem při vzletu je vyhnout se zbytečnému zatáčení při rolování. Při zapnutém NWS se příďové kolo natáčí spolu s kormidlem; to je něco, co při vysoké rychlosti opravdu nechceme. NWS by mělo být vypnutý před dosažením rychlosti 80 uzlů a měl by být používán s opatrností i pod touto rychlostí. Nezapomeň, že stupnice rychlosti se začne pohybovat, až po dosáhneš rychlosti 60 uzlů, takže tvoje akční okno je velmi malé. Pokud jsi u svého letadla správně srovnal příďové kolo s osou dráhy, nebudeš muset použít NWS při vzletu, takže může být bezpečnější seřadit se pečlivě s dráhou a vypnout NWS před přidáním plynu.
Pokud je NWS vypnutý, není možné řídit letadlo na dráze příďovým podvozkem; s rostoucí rychlostí však roste i proudění vzduchu na směrovce. Zvyšující se účinnost směrového kormidla umožňuje řídit a kompenzovat boční vítr.
 
Všechny důležité informace pro vzlet se zobrazují na HUDu. Podrobnější vysvětlení HUDu najdeš v manuálu Dash 1.
 
Levá stupnice je rychlost letu. Jak je podrobněji popsáno v dokumentu Dash-34, stupnici rychlosti letu lze nastavit na různé rychlosti: kalibrovanou (CAS), skutečnou (TAS) a vůči zemi (GS). Když je podvozek vysunut, HUD vždy zobrazuje CAS, bez ohledu na polohu přepínače na panelu HUD (viz Dash-34, kapitola 2.1.7.4). Důvodem je, že TAS je nyní nepodstatný, protože jsi blízko země (TAS je CAS korigovaná na tlak nadmořské výšky) a určitě nechceš mít rychlost upravenou o sílu větru (jako u rychlosti vůči zemi), protože tvá pádová rychlost je vždy signalizována / kalibrována.
 
Při nízké rychlosti zůstává stupnice na nule. Jak bylo vysvětleno výše, sonda potřebuje k poskytnutí informací proudění vzduchu a pod 60 uzly není proudění vzduchu dostatečné.
 
Pravá stupnice udává výšku. Podle polohy přepínače ALT na panelu HUD je možné zobrazit barometrickou nebo radarovou výšku nebo můžeš přepínat z jedné do druhou ve výšce 1500 stop. Výchozí nastavení je barometrická, takže pokud ses na rampě přepínače nedotkl, HUD by měl zobrazovat barometrickou výšku.
 
Horní stupnice je kurz, který může být také zobrazena také ve spodní části HUDu. Zde by měla být zobrazena QFU dráhy, jak je uvedeno v mapě: 356° pro Gunsan RWY36. Nezapomeň, že čím lépe budeš srovnaný s osou dráhy, tím menší zásah do řízení budeš muset udělat při vzletu.
 
Ve střední části HUDu jsou zobrazeny linky sklonu, značka směru letu (FPM), značka řízení letu (pulec) mířící k steerpointu a zaměřovací kříž, který odkazuje na osu trupu zobrazující nula stupňů.
Tato položka je velmi důležitá pro vzlet, protože ji používáš jako referenční úhel stoupání.
 
Nyní jsi připraven k vzletu.
 
Prvním krokem je pevně sešlápnout pedály a přidat plyn na 90 % RPM. Jakmile se stabilizují přístroje motorů a pokud je vše v pořádku uvolni brzdy a posuň plyn na plný MILITARY výkon (tzv. forsáž nebo MIL), takže plynule posuneme plyn dopředu, abychom zapnuli přídavné spalování.
 
Letoun bude nyní zrychlovat na dráze. Vypni NWS tak rychle, jak je to možné (pokud jsi to již neudělal) a lehce otáčej kormidlem k udržení letounu v ose dráhy. Uvědom si, že vítr může tlačit letoun do stran.
 
Jakmile dosáhneš rychlosti rotace, jemně přitáhni knipl a zaměřovací kříž musíš umístit na linku 10° sklonové stupnice. Upozorňujeme, že musíš umístit zaměřovací kříž na linku 10° sklonové stupnice (nikoliv FPM), protože FPM bere v úvahu AOA a zaměřovací kříž je prodloužená osy trupu. Nestoupej příliš prudce a při rotaci udržuj stoupání pod 14° sklonu, jinak riskuješ poškození trysky o dráhu. Letoun bude dále velmi zrychlovat.
 
Pokračuj v letu s kurzem dráhy a zasuň podvozek. Podvozek musí být v šachtách dříve, než rychlost letu dosáhne 300 uzlů. Zasunutí podvozku trvá nějakou dobu, proto nečekej na 300 uzlů. Podvozek zasuň, jakmile se ujistíš, že máš pozitivní stoupání.
 
Během zasouvání podvozku bude v kabině červeně svítit hlavice páky podvozku. Zasunutí a zajištění podvozku je potvrzeno, jakmile 3 zelené kontrolky podvozku na panelu GEAR a červená kontrola hlavice zhasnou. Pokud hlavice bude stále svítit máš poruchu podvozku a měl bys zůstat pod 300 uzly, zatímco se pokusíš vyřešit tento problém.
 
Gratulujeme letíš!
 
Jakmile dosáhneš rychlosti 350 uzlů, stáhni přídavné spalování. Udržuj tah a přitáhni knipl, abys nastavil úhel stoupání a udržoval rychlost 350 uzlů. U velmi lehkého letounu bude úhel stoupání strmý.
 
Službou Tower budeš vyzván, k přepnutí na frekvenci Departure (předvolba 4), na stránce ATC Departure vyber „Report Airborne“. Pak ti služba Departure pravděpodobně přidělí kurz 355° a povolí, pokračovat ve vlastní navigaci.
 
Vyrovnej let ve výšce 5000 stop v kurzu dráhy a stáhni plyn, abys udržel rychlost 350uzlů..
 
Vzhledem k tomu, že po vzletu dochází k posunu zarovnání o 5 až 10mR, doporučujme po vzletu a v pravidelných intervalech (15-20minut) nebo kdykoliv je nutné zarovnat HMCS, provést ve vzduchu jemné zarovnání (AZ/EL).
 
Nyní můžeš přejít k 2.misi: Základní navigace.
 
Verze BMS 4.37.3